Ekonomika Mexika

Mexiko představuje úžasnou kombinaci dynamické ekonomiky a aktivní kulturní scény. Stejně jako ostatní, i mexický trh byl zasažen na přelomu let 2008 a 2009 krachem. Od dosažení minim v roce 2009 však mexický trh neustále roste.

Mexická reálná ekonomika je věrným odrazem dění na kapitálových trzích. Po katastrofálním 6 % poklesu v roce 2009 zaznamenává mexická ekonomika růst na úrovni 4 – 5 % ročně. Mexiko reagovalo na krizový vývoj poměrně rychle, změny v oblasti daní z přidané hodnoty a snížení vládních výdajů Mexiku pomohly se rychleji zotavit z ran, které mu uštědřila globální ekonomická recese. Deficit veřejných financí činí od roku 2010 okolo 2 % ročně. Veřejný dluh činí 40 % HDP, což je rovněž, s přihlédnutím na ostatní státy, rozumná výše. Dalším důležitým faktem je to, že Mexiko je schopno si vytvářet devizové rezervy.

Mexiko trápí inflace, nejedná se však o žádné závratné hodnoty, aktuálně dosahuje mexická inflace míry 4 % a navíc jsou v Mexiku poměrně nízké úrokové sazby. Problémem trochu vážnějšího charakteru je nezaměstnanost, která nyní přesahuje 5 %. Ani toto není tragické číslo. S vrávoráním americké ekonomiky spadla rapidně míra mexického vývozu, ale již od roku 2010 můžeme pozorovat růst a dokonce i posilování mexického pesa vůči americkému dolaru. Posilující měna pak pomáhá uvolňovat inflační tlaky  zlevňuje dovoz potravin.

Jednou z největších výzev vůbec, kterou musí Mexiko zdolat, jsou neutuchající boje s narkomafií. Téměř denně slýcháváme o nepokojích ve vnitrozemí či na mexicko-amerických hranicích. Zákonodárci obou zmíněných zemí se však bohužel zaměřují více na vzájemné osočování než na skutečné potírání obchodu s drogami. Tato negativní publicita rovněž limituje rozkvět turistického ruchu. Nedochází sice k úprku již příchozívších turistů do destinací jakými jsou Cancún, Los Cabos, Puerta Vellerta či Mexico City, avšak počet nových turistů neroste tak, jak by si to země bohatá na kulturu či nádherné pláže zasloužila. I přes nízké využití potenciálu, které Mexiko v oblasti cestovního ruchu má, zde zahraniční turisté utratí více než 12 miliard USD ročně.

V Mexiku je rozvinutá zemědělská i průmyslová výroba. Zemědělskou půdu tvoří jen 12 % plochy území, ale tato půda, která vznikla z četných sopek, je velmi úrodná. V deštnatých oblastech se pěstuje především výtečná káva, kakao, tabák, bavlna a třtina, dále palma olejná, kokosovník, kukuřice, proso a sisal. Z chovu dobytka zde nalezneme především skot, ovce, drůbež, kozy, prasata a koně. V průmyslu převládá chemický, potravinářský, strojírenský, textilní a hutnický. Mezi známá hutnická města patří Monclova a Veracruz na severu Mexika, za textilní je pak považováno město Mérida na severní straně poloostrova Yucatán.

Mexiko je největším producentem stříbra na světě. Přes polovinu příjmů Mexika pochází z exportu. Mezi hlavní exportované suroviny patří ropa, dále produkty jako jsou dopravní prostředky, strojírenské výrobky, stříbro, bavlna, káva, ryby, hnojiva a nerosty.