Historie Mexika
Dějiny Mexika zahrnují dějiny dnešního severoamerického státu Spojených států mexických a dále také historický vývoj lidských společností žijících na území dnešního Mexika. Dějiny lidských společností se v případě území Mexika začínají přibližně před více než 25 000 lety. Z této doby jsou prokázány první archeologické nálezy dokazující přítomnost člověka. Dějiny samostatného Mexika se potom datují rokem 1821, kdy Mexiko získalo nezávislost na Španělsku.
Za první mexickou civilizaci vůbec je považována olmécká kultura. Olmékové obývali především území kolem dnešního města Veracruz a v oblasti Tabasco. Ve 2. tisíciletí př. n. l. budovali rozsáhlé sakrální i profánní stavby a vynikali ve výstavbě monumentálních soch. Kulturní vliv Olméků pokračoval dlouho po rozkvětu jejich civilizace.
Kolem roku 200 př. n. l. bylo založeno město Teotihuacán, které plnilo funkce náboženského a kulturního centra pozdní olmécké kultury a patřilo k nejvýznamnějším městskými osídlením v Amerikách. V 8. století se odhaduje, že Teotihuacán měl rozlohu asi 25 km² a mezi 2. – 10. stoletím je počet jeho obyvatel odhadován až na 250 tisíc obyvatel.
V jižních oblastech poloostrova Yucatánu a dále také v oblastech Guatemaly, Salvadoru, Belize a Hondurasu se kolem 2. tisíciletí př. n. l. objevila další civilizace Mayů, která existovala celkem ve třech historických fázích až do roku 1519. Civilizace Mayů je všeobecně považována za nejvyspělejší civilizaci předkolumbovské Ameriky s vyspělou úrovní matematiky.
Na počátku 14. století se v oblasti dnešního Mexika objevili Aztékové, kteří mezi rokem 1324 – 1325 založili město Tenochtitlán (Dnešní Mexiko City) na ostrovech jezera Texcoco.
Po příchodu Evropanů do „Nového světa“ dobyl mezi roky 1519 a 1521 conquistador Hernán Cortés Aztéckou říši, záhy poté obrátili Španělé pozornost na ostatní indiánské státy v oblasti, přičemž poslední dobyli roku 1697. V roce 1535 založili Španělé svoji kolonii Nové Španělsko s hlavním městem Ciudad de México na místě hlavního aztéckého města Tenochtitlán přímo na území vysušeného jezera. V první třetině 19. století sice získalo Mexiko nezávislost na Španělsku, ale po prohrané Mexicko-americké válce v letech 1846 – 1848 ztratilo Mexiko rozsáhlé území na severu státu. Vlády nad zemí se také na čas zmocnili Francouzi v letech 1864 – 1867. Zakladatelem modrního mexického státu je Benito Juárez, první prezident v Americe indiánského původu. Díky objevu ropy v Mexickém zálivu je životní úroveň v zemi relativně vyšší než v ostatních latinskoamerických zemích. Mexiko má činné sopky a je ohrožováno zemětřeseními. Roku 1985 jedno takové napáchalo velké škody v hlavním městě.
Během mexické revoluce v letech 1911 – 1917 se v chudých částech Mexika zformovalo hnutí EZLN vedené Emilianem Zapatou, které nakonec vytvořilo na jihu země vlastní autonomní oblast a dodnes je v konfliktu s mexickou vládou. Celkem sedm let trvající revoluce Mexiko velmi oslabila politicky i ekonomicky. Demokratická revoluce vyvrcholila v roce 1917 vyhlášením pokrokové ústavy, která ustanovila částečné přerozdělení půdy latifundistů ve prospěch malých rolníků, garantovala osmihodinovou pracovní dobu a šestidenní pracovní týden, stanovila minimální mzdu, stejnou odměnu za stejnou práci, zakazovala práci dětí, legalizovala odbory a dávala omezené právo na stávku. Ústava taktéž prohlásila půdu a nerostné bohatství země za národní majetek a zakazovala jejich další nabývání cizinci.
V letech 1934 – 1940 stála v čele země vláda Lazara Cardenase, která uskutečnila řadu sociálně ekonomických reforem – rozdělila mezi rolníky na 18 milionů hektarů půdy a znárodnila železnice a zejména těžbu ropy, patřící zahraničnímu kapitálu.
Druhé světové války se Mexiko zúčastnilo na straně protihitlerovské koalice a stalo se zakládajícím členem OSN.
V poválečném období Mexiko zaznamenalo značný civilizační rozvoj a jeho mezinárodní prestiž podstatně stoupla. Od roku 1955 se voleb zúčastňují i ženy. Na rozdíl od ostatních latinskoamerických zemí zde od roku 1945 nedošlo ke státnímu převratu a od roku 1929 do roku 2000 zde nepřetržitě vládla levicově orientovaná Institucionální revoluční strana (PRI), což nemělo ve světě obdoby. Tu vystřídala u moci pravicová Strana národní akce (PAN), avšak v roce 2009 získala PRI opět většinu v parlamentu a po vítězství v prezidentských volbách v roce 2012 se opět vrátila k moci.
Důkazem vyspělosti i úrovně země bylo uspořádání olympijských her v roce 1968 a již dvou světových šampionátů ve fotbalu.
V roce 1994 se Mexiko spolu s USA a Kanadou stalo členem integračního ekonomického seskupení NAFTA, což na jedné straně posílilo hospodářskou pozici a možnosti Mexika, ale na druhou stranu to vedlo k větší provázanosti a závislosti Mexika na vývozu do USA. Např. v roce 1999 vyváželo Mexiko 89,3% svého exportu do USA. V roce 2000 uzavřelo dohodu o volném obchodu s Evropskou unií.
